sobota 2. listopadu 2013

(na fotce moje osoba a Bandit patřící M.) 

Člověk je od přírody bázlivý tvor, který je v životě vystavován nejednomu životnímu riziku. Ale co by to bylo za opravdový život, kdybychom jen neustále seděli doma a nic si pořádně nevyzkoušeli. To bychom pak z toho našeho pozemského žití nic pořádného neměli a na smrtelné posteli jen litovali, co jsme mohli zažit a nezažili. Myslím si, že nejeden z nás litoval několika věcí, které mohl prožít, ale nakonec je odmítl, a zamrzí především a jistojistě právě ty, které víme, že už se nikdy nebudou opakovat. 
Já sama jsem takových situací zažila víc než dost. Musím se přiznat, že jsem byla dříve člověkem líným, opravdu bázlivým, který si vše nejdříve pořádně rozmyslel, často spíše něco zavrhl ještě než by si dokázal představit, jak by to mohlo být super. Ale to se změnilo. Nejen tím, že jsem poznala několik skvělých lidí, který mi obrátil život naruby, v tom dobrém slova smyslu, ale i v tom, že jsem si začala uvědomovat, jak roky plynou a nikdy už nic nevrátím. A proto bych se měla dívat jen na přítomnost, a nežít tím, co bylo nebo bude. Ale užívat si to, co mi zrovna život hodí před sebe. A od toho okamžiku mám pocit, že žiji jinak. 
Proto jsem se nejednou rozhodla zkusit nějaký ten adrenalin. Za jeden z těch pro mě nejlepších považuji jízdu na motorce. A ne jen jednou, ale celkem často. M. si jí pořídil cca před rokem, na mě už bylo jen sehnat helmu a něco vhodného na sebe, a mohli jsme vyrazit vstříc nezapomenutelným zážitkům ze sedla tohoto stroje. Musím uznat, že je to něco nepopsatelného. Kdo to nezažil, tak mu těžko vylíčím, jak se člověk cítí, když se nechá unášet větrem a tímto několikaválcovým obrem. Nebudu zastírat, že jsem neměla strach. Pro mě nejkrušnější byla, nečekaně, moje úplně první, ale především dosud poslední jízda, kterou jsme absolvovali v září, vyjelo nás cca 50 motorek na jízdu ukončující tuto motorkářskou sezónu. Já jako nadšená spolujezdkyně s foťákem v ruce, abych mohla tyto nezapomenutelné momenty zvěčnit, jsem seděla opět za M., ale když jsem se párkrát pustila, abych si přeštelovala fotoaparát, asi jsem to neměla dělat, protože jsem tak třikrát měla namále, a mohla jsem ze sedla sletět na zem. Opravdu nepříjemné je to, když občas motorka cukne, hlavně když se držíte jen zapřeni stehny a víc nic. Ale ustála jsem, nebo spíše useděla jsem tuto situaci a vše zdárně dopadlo. :) To je ale moje vlastní blbost. 
Jedno mohu říct s jistotou absolutní, nikdy nelituji, že jsem si helmu pořídila, a už několikrát se vydala na adrenalinovou cestu za poznáním ze sedla motorky. největším zážitkem pro mě stejně zůstane to, když se M. na rovince rozjel na 180 km/h. Věděla jsem, že v tu chvíli jedeme neskutečně rychle, ale nemyslela jsem radši na to kolik a nechala jsem se bezmyšlenkovitě unášet vpřed. :) Kdo už jste někdy seděl na motorce, snad máte podobné dobré zážitky a prožitky ze sedla jako já, ať už jako řidič či spolujezdec. Je to neskutečný a nevšední zážitek... 


6 komentářů

Jé, tak nakonec jsi taky přesídlila na blogspot, to je dobře ;-D

Já jsem akorát jednou jela na menším skútru jako spolujezdyně. Tehdy jsem musela, protože jiný dopravní prostředek nebyl po ruce. Měla jsem na zádech obrovský batoh a držela jsem se droboučkého kluka, který řídil :-D Navíc jsem ani tu helmu neměla, ale taky jsme zdárně těch pár kilometrů zdolali, ačkoli jsem taky měla strach, že spadnu.

REPLY

Ja jsem spolujezdec, obcas je to hezke a asi casteji se bojim, ale je to zazitek a drzim se dobre, ale ty zacuchane vlasy .. jaj

REPLY

Děkuju ti za odkaz na novou stranku! :)
Jsi odvážná takhle na motorce...já jezdím občas s kamarádkou jako spolujezdec, ale už i s tím jsem přestala, protože se bojím... Ale je fakt, že ten pocit s větrem ve vlasech je neuvěřitelný :)

REPLY

jsem ráda, že si mě informovala o nové adrese :) to je jasné, že budu navštěvovat :) až se dokopu k nějakému článku, tak si to hned opravím i v oblíbených :))
no páni máš teda odvahu sednout na motorku, věřím, že to musí být sakra nevšední zážitek, ale já osobně si na to jen tak nesednu :D každopádně doufám, že takových jízd bude více ale hlavně opatrně! :)

REPLY

Děkuju za odkaz na novou stránku, ať se ti tady daří, určitě "tě" nepřestanu číst :)
Já mám z motorek respekt. Rychlá jízda není nic pro mě, na motorku bych asi nikdy nesedla, ale nikdy neříkej nikdy, že? :D Ale chápu ten adrenalin a zážitek, co popisuješ :) Ale opatrnost nade vše! ;)

REPLY

Já jsem taky jela na motorce už párkrát, nejúžasnější zážitek pro mě byl jízda na Harley 200km/h.. to byla lahoda!!! :)

REPLY

Děkuji za to, že tu jste :-)

Veronika Hájková . 2017 Copyright. All rights reserved. Designed by Blogger Template | Free Blogger Templates