neděle 12. ledna 2014

zdroj obrázku: http://www.deviantart.com/art/Cigarette-105871112

Už delší dobu jsem přemýšlela o tom, proč já jsem tehdy vůbec začala kouřit? Ano, není se čemu chlubit. I já jsem byla jednou z těch, která jednoho dne podlehla cigaretovému opojení. 
Začalo to nevinně, chtěla jsem se zalíbit jistému klukovi. Byl v tom chlap, jak jinak. Pak začala opět kouřit moje nejmilejší, a tak jsem v tom pomalu začala lítat víc a víc. Nechci a nemůžu to svádět na druhé. Nikdo mě do toho nenutil, ale jak už to tak bývá, nechtěla jsem být pozadu, naopak ukázat, že i já dokážu být za "frajerku" s cigárem v puse a dělat, že to vůbec neničí zdraví, ale naopak je to důkaz toho, že jsem skutečná puberťačka se vším všudy.
Je to už pár let, přesněji asi 5-6 let, kdy jsem vzala smyslnou tyčinku tabáku do pusy, ochutnala a můj tehdejší kluk, kvůli kterému jsem začala, se nestačil divit. Myslel si, že jsem absolutně nekuřák a tímhle jsem ho vyvedla z míry. A pak se to rozjelo, on jako absolutní kuřák fajčil téměř nonstop, a já s ním.... dodnes na to nejsem pyšná, ba naopak, i teď, s odstupem se o tom stydím psát, hlavně když jsem byla ještě mladý, blbý ucho. 
Nebylo to tak, že bych vykouřila krabku denně, ale na akci jsem si jí nikdy neodpustila, mnohdy se stalo, že jsem i sem tam nějakou tu cigaretu vzala babičce z krabičky, za to se stydím asi nejvíc ze všeho.... ale na akci jsme byly s kamarádkou pečené vařené, kouř byl kolem naší pusy všude, kde jsme pařily, tančily a užívaly si naše dospívání. A za co se stydím úplně nejvíc? Nikdy jsem si sama krabku nekoupila. Většinou mi cigáro někdo nabídl sám od sebe, někdy jsem škemrala, ale nikdy jsem neměla svůj vlastní balíček, jen jednou, když jsme si ho koupili s kamarádem napůl, ale ani tehdy to nebyl pouze můj vlastní balík. 
Jak se to zlomilo? Ani sama to dnes nedokážu přesně popsat, prostě jsem si jednoho dne, přesněji řečeno, pár dní po maturitě, řekla stop!!!! Končím. Před maturitou to samozřejmě nešlo, to jsem byla nejvíc v největším stresu... a cigaret padlo také dost.... (kouřila jsem i před školou s některými spolužáky, kteří si do té doby mysleli, že jsem absolutně proti tomu)!!!!


A brzy už to budou tři roky, co jsem zahodila status tý holky s kouřem u pusy na každé akci, tý, která si drze brala od každého cigáro, a nikdo za to od ní nic nepožadoval, ta, která začala "frajersky" kvůli klukovi, u kterého si myslela, že jí za to bude považovat za cool a ještě lepší holku (nebylo tomu tak). Nejsem hrdá na nic z toho, co jsem tehdy dělala, ale myslím, že každý má takové období, že si to chce a troufá vyzkoušet. 
Jsem ale opravdu hrdá na to, že jsem si dokázala jednoho dne říci dost, a dodnes to neporušit. 
Upřímně si nemyslím, že by nešlo s kouřením přestat. Ať už je to závislost nebo nikoliv, každý má dle mého mínění dost pevnou vůli na to, aby přestal. A když někdo tvrdí, že ne, kecá. Nevěřím tomu. Vždy je to jen výmluva, jak nepřestat a hledat neustále argumenty, jak stále moci kouřit... 
Mrzí mě jen to, že moje kamarádka stále kouří. Nemůžu a nechci jínutit přestat. Chtěla bych, aby na to jednou sama přišla, stejně jako jsem tu cestu našla já. Ale pokud je tak spokojená, nedělá jí to v životě problémy ani jí to nestaví do těžkých situací, jsem stále při ní a budu při ní, ať už bude kouřit nebo ne. Sama bych se mohla přiznat, že jí v tom snad podporuji, když jsem jí nedávno dala jako dárek zapalovač, ale tak to není. Já jí ho jenom dala, na co ho používá, je její věc. A kouřit, je její volba. Přesto věřím, že jednoho dne najde vůli a skoncuje, ale říct jí to si netroufám. (i když vím, že si to tu přečte). Možná malý krok..... 


10 komentářů

Taky jsem kdysi kouřila, myslim že tím si prošlo 95% lidi.. prostě aspoň to zkusit.. já jsem si krabičky i kupovala. Začala jsem kvůli tomu, abych byla frajer a pak jsem kouřila, protože cigarety uklidňují a byly dny, kdy jsem to fakt potřebovala :)
Pak jsme si jednou na Nový rok s přítelem řekli, že přestanem a přestali jsme.. Teď kouřívam jen ve chvílich kdy jsem uplně na šrot :D ale jinak vůbec a vůbec mi to nechybí.. akorát je mi z toho pak špatně..
Ale pokud tvá kamarádka skončit nechce, tak neskončí.. to je celé o tom:)

REPLY

Držím palce, ať se k tomu již nikdy nevrátíš ;)

A kamarádka snad též :)

REPLY

Gratuluji, že jsi s tím přestala ;)
V dnešní době je bohužel kouření braný jako něco normálního. Když jsem byla hodně malá, dokonce mi to připadalo i elegantní. Vždycky jsem si pak vzala slanou tyčinku a dělala, že kouřím a hrála si tak na dospělou.

REPLY

Důležité je, že jsi přestala a uvědomila si, jaké "svinstvo" to je :) Za to si tě moc vážím, je jen málo lidí, co dokáže takhle ze dne na den úplně přestat! :)
Já jsem nikdy nekouřila, ani jsem nad tím nepřemýšlela. Kouř mi hodně vadí a zvedá se mi z něj žaludek. Naštěstí v mém okolí jsou všichni nekuřáci, tak se kontaktu s kouřem vyvaruji.
Mrzí mě, že kouření je považováno za frajerství a začíná to už na základní škole. Zvlášť u holek mi to přijde fakt hrozný, ničí se tím zdraví, krása a co po tom, až budou čekat někdy miminko.....

REPLY

Kouřím a ty začátky byly obdobné, až na toho kluka. Na Vejšce nemám šanci přestat, protože ze stresu nevyjdu. Jednou s tím praštit chci, ale potřebuji pořádný důvod, proč si svoje "kouřící pauzy při učení" přestat dělat... Jednou třeba přijde, ale vzhledem k tomu, že kouří všichni mí nejbližší, bude asi těžké ho najít...:D

REPLY

Já jsem kouřila, když jsem byla na střední. Nijak zvlášť mi to nechutnalo, ale o přestávky všichni chodily (my jsme byly jen holky ve třídě) ven a proč já tedy také ne. Ve čtvrťáku jsem se pak už na to vykašlala, "závislá" jsem nebyla a ani mi to nechutnalo. Teď když to někde cítím, tak se mi akorát zvedá kufr. Takže super, že si přestala. Tělo ti poděkuje. :)

REPLY

Je to zaujímave každy kto fajčí povie to isté že začínal z frajeriny aby zapadol alebo sa niekomu zapáčil. No u mňa to akosi nefungovalo ja som to mala u prdele každeho kto si čo myslel. Je pravda strkali mi cigarety že vyskušaj aj som vyskúšala ale jednoducho to nešlo fuj...u nas doma nefajčil nikto takže to môže byť aj dosť rodinná zaležitosť niekedy ... Moj priateľ fajčil ale od februara (unor) sa drží bez nich takže ma to teší, raz za týžden sa stane že jednu potiahne ale ide mu to a som rada:) Držím ti palce si fakt super ako si si to všetko uvedomila

REPLY

Tak teď mě to úplně zarazilo! Chci přesně o tomhle napsat článek a v hodně věcech se vidím! Já si taky prošla érou kouření, kouřila jsem 3 roky bohužel. Hnus, já začala nějak s okolím, které u mě taky vždy kouřilo. Ale krabičku jsem si teda koupila mockrát. Nechci říct, že už jsem nekuřák, protože já přestala teprve před měsícem. Ale nikdy jsem na tom nebyla nějak závislá, bez cigarety jsem dokázala vydržet, takže věřím, že teď už se jí nedotknu! Jinak se mi líbilo, jak si to upřímně napsala a máš pravdu. Snad každý má nějaké takové své malé břímě, na které není hrdý.

REPLY

Gratuluji a držím palce, aby jsi vydržela. Sama nekouřím a nikdy jsem nekouřila, ale věřím že to je těžké, ex přítel neustále přestával, ale vždy se k tomu vrátil, naopak skoro švagr se jednoho dne rozhodl a už nekouří :)

SmileThess

REPLY

Gratuluji, taky věřím, že přestat může člověk vždy, záleží na vůli. Znám případy i starších lidí, kteří ze dne na den přestali. Já ani moc takových případů "z frajeřiny" neznám. A to mám okolí ve výsledku 90% kuřáků. :) Na druhou stranu je dobře, že tu kamarádku neodsuzuješ, ale i tak mi moc nejde do hlavy to doufání, že přestane. Moc hezký článek :)

REPLY

Děkuji za to, že tu jste :-)

Veronika Hájková . 2017 Copyright. All rights reserved. Designed by Blogger Template | Free Blogger Templates