pondělí 27. října 2014

Kde začít? Knihou či filmem? 
Tak radši pěkně popořádku. Ani nevím, jak jsem se k této knize dostala. Dost se dívám na žebříčky nejčtenějších knih a na recenze na databazeknih.cz. Proto asi dávám zásluhy právě tomuto odkazu.
Každopádně se ke mě tento příběh dostal A jsem za to doslova vděčná. Zanechalo to ve mě spoustu myšlenek, emocí a názorů, jako už dlouho žádná kniha.
Za celou dobu mou osobu ovlivnilo málo knih. Jednu z těch pár (které bych snad dokázala spočítat na dvou rukou) jsem vám představovala v jednom z předchozích článků. A pokud mohu tvrdit a nazvat některou knihu vskutku povedenou a ovlivňující nás, je to tato. Zlodějka knih od australského autora Markuse Zusaka.

To jméno mi nic neříká. Nešla jsem za knihou cíleně. O autorovi jsem četla poprvé. Ale jeho kniha mě bezpodmínečně okamžitě dostala. Zasáhla. Je to smršť.
V knihovně, kde jsem jí vyzvedávala, po rezervaci a čekání, jsem byla plná předsudků a skepse. Víc jak 500ti stránkové dílo jsem si nesla v podpaždí domů a říkala si, že to snad ani nebudu číst. V posledních dnech není času nazbyt. Měla bych se věnovat více škole, čtení odborných knih a článků ... ale teď vím, že je to nesmysl. Nezáleží, jak tlustá kniha je. Záleží, co se skrývá uvnitř. Nejvíce jsem se bála, kolik času mi zabere. Nakonec jsem jí přečetla do týdne. Všechny moje předchozí předsudky jsem zahodila a knihu jsem si zamilovala. Po 500 stranách jsem doslova litovala, že se čas strávený s knihou blíží ke svému konci. Mrzí mě to. Nyní bych brala i daleko delší dějství. Daleko tlustší verzi. 

zdroj obrázku: http://dokina.tiscali.cz/clanek/zlodejka-knih-recenze-222180

To je tak, když vás kniha nenechá chladnými, prožíváte doslova do písmene vše, co se děje. Ať už to dobré, i zlé. To veselé i smutné. Milujete postavy a představujete si sami sebe v jejich situacích.... je to něco dechberoucího a těžko popsatelného, pokud dílo neznáte. A já vás o něj nechci okrádat svými myšlenkami a spoilery. Mám nutkání se z nich vypsat, ale chci vám dopřát stejný požitek, jako jsem z ní měla já. Opravdu stojí za to...

Pouze se zmíním o tom, že se odehrává v době 2sv.v. v Německu. V té nejhorší době, v době největší Hitlerovy moci, holocaustu, genocidách na Židech, bombových útocích, ale i lásce, přátelství, pomoci, naději, zdraví i nemocech ... příběh malé holky a její probouzející se lásce ke knihám, lásce k rodině i přátelům. To je jen malý střípek toho, co vás v knize čeká.

O nic víc či míň je úžasné filmové zpracování s týž názvem z roku 2013. Všimla jsem si nejvíce dvou odlišností s knihou. Jinak mi film přišel na chlup stejný a propracovaný podle knižní předlohy.
Celý filmový děj jsem hltala, od začátku, celé dvě hodiny, až do konce. Věděla jsem, co se stane, jak to dopadne. Už kniha mi to prozradila. I tak jsem byla napnutá a rozechvělá z každé scény. Je to prostě Film, u kterého se ve mě bouřily neustále nové emoce. Prožívala jsem ho. Prožívala jsem vše s hlavní hrdinkou. Ani zde jsem slzy nedokázala potlačit. Na konci jsem ronila v neskutečném tempu. Stálo to za to.

Chtěla bych Vás požádat o doporučení knihy, filmu, či obojí, které bych si podle Vás neměla nechat ujít :) moc děkuju (:




2 komentářů

Film mám stažený už nějakou dobu a o knížce jsem také přemýšlela a asi si ji vezmu na cestu!:) A to že má 500 stránek je plus, já si vždycky vybírala knížky podle toho jak byly tlusté:D
Teď si mě úplně navnadila, že se začínám těšit až ji začnu číst:))

REPLY

Film jsme si se spolubydlící pustily minulý týden. No.... brečely jsme jako želvy. V některých pasážích mi sice přišlo, že děj stojí a třeba tu židovskou problematiku bych na můj vkus víc rozvedla, ale asi o tom přesně to nebylo. Takový konec jsem nečekala... opravdu silný film!

REPLY

Děkuji za to, že tu jste :-)

Veronika Hájková . 2017 Copyright. All rights reserved. Designed by Blogger Template | Free Blogger Templates